7. den - Golden pass line

Opouštíme Roklinku/Lauterbrunnen. Zde v soutězce mezi skalami přichází slunce v 9:36 a to ze stínu a mlžného vlhka do plného slunečného dne. Nabalení vyrážíme ještě mrknout na místní chloubu - mohutný vodopád, který je však kvůli aktuálnímu suchu celkem drobný. K němu vede cesta tesaná do skály. Lukášek usíná dole u cesty jen při pozorování svých sourozenců šplhajících k vodopádu. V jedenáct hodin odjíždíme z Interlakenu do Spiez, kde Honza se Štěpánkou jdou dokoupit zásoby a Zdenka s klukama vyráží k vodě. Sraz je na pláži pod zámkem. Žel, když tam nákupčí s připravenou zmrzlinou v parném dni dorazí, tak nikde nikdo. Štěpánka tedy statečně hlídá věci a Honza jde obíhat městečko, kam se ti ostatní putovních zatoulali... První je nalezen Matouš s Lukáškem v přístavu u prolízaček. Následně se objeví i Zdenka, která šla hledat to nejlepší místo na koupání. Největší problém byl s Markem, který hladov šel vyhlížet tatínka, kdy přijde s krmením. Naštěstí skončil na první křižovatce. Konečně jsme se tedy poskládali dohromady a mohl začít neskutečný prázdninový veget. Opravdu sen každé dovolené. Tyrkysová voda, výhledy na zasněžené vrcholky s ledovci, ostružiny přímo na pláži a vlny z projíždějících jachet a parníků. Děti mají z pláže i suvenýr, švýcarské hodinky Swatch, pro které si půl dne nikdo nepřišel. 

Krásně vykoupaní, spokojení, capkáme zpět na nádraží, odkud na blind (protože už je docela pozdě) vyrážíme po Golden pass line do Saanen, neb je zde camp kousek od nádraží a děti tak nebudou muset tak moc se zátěží ťapkat. Cestou jsou z vlaku malebné, úchvatné a dechberoucí výhledy. 

V kempu jsme dostali stanoviště pár metrů od kolejí vlaku, takže nic příjemného, ale únava je veliká a po nudlové polévce kolem desáté už je každému rachot vlaku šumák :D 

A ty hvězdy!