Vlakem pryč!

Vzhůru letmo a plavmo! S dětmi na krku, neustále ve stavu polovičního kómatu nemá cenu přešlapovat na místě. Tak zkrátka jedeme! Opouštíme dům aspoň na dvakrát, první odjezd vlaku odsouváme a jedeme o půl hodinky později, ať vše doladíme, jak se patří. Cestou řešíme rejstřík trestů pro nového zaměstnavatele, nové boty, karimatku apod. Konečně s třetí odpolední vyráží vlak z Tišnova i s námi. Hurá! Nastupuje i kamarád, Honza Klement. Připíjíme na zdar výpravy, ládujeme data do cestovní aplikace, zdržujeme průvodčího, ale vše se rozebíhá, jako po drátkách.  Brno! Hrátky s vodoschody na Baštách. Zdenka řeší vlaky dál, Honza oběhne všechny směnárníky pro nejlepší kurz. Zmrzka, sváča, vodní hrátky a pak 17:20 odjezd nach Wien.  Vlak je wunderbar! Dětský koutek a kino. Stoleček s deskovkou, jede to 160km/h. Ve Vídni je to skutečně do hodiny a půl, což bychom s autem ládovali přes Mušovská jezera těžko.  Kvůli úvodním prostojům ze startu nestíháme ani Wiener melange, ani Schnitz...

Balení je velmi nudná záležitost, tudíž je v naší rodině zvykem balit se až na tu nejposlednější chvíli. Já sama jsem sice začala o pár týdnů dříve, ale vzhledem k menšinovému přesvědčení o užitečnosti přípravy předem, se na to příště též nejspíš vykašlu. Ještě dnes ráno (v den odjezdu) jsem měla splín, neb jsem si vysnila, že v den odjezdu už budou všechny batohy nachystané, my se pouze vykoupeme, dojíme zbytky, dáme si rybíz ze zahrady a kafe a vyrazíme s předstihem přes Tišnov a Brno do Vídně, abychom s jistotou stihli noční vlak do Berlína... Zpětně viděno, improvizace v takovýchto případech už není pro mě, ale nebýt tvůrčího a flexibilního přístupu zbytku rodiny, byla by z nás taková ta normální rodinka. Nechávám na čtenáři, zda je to pozitivní, či negativní konotace ;)                                                             ...

Ahoj! Toto je blog jedné rodiny z lesa nedaleko Tišnova, která se nechala zlákat květnovou akci k 50ti letům Interrails (tedy 50% sleva) a potom jí nezbylo, než se vydat vlakem pryč a rovnou na měsíc.  Naše rodina už není úplně malá, ale o to víc, možná právě kvůli tomu, touží její původci po dobrodružství a akci mimo zajeté koleje a hliněný dům, ve kterém bydlí. Jediný volný měsíc vhodný na takovou akci vyšel srpen. Zde tedy příběh, jak se děje den po dni. Občas s přispěním i našich dětí.