4. den - Bern

Čtvrtý den (neděle 31.7.) začíná dortem, který se podařilo nakupovací výpravě pořídit jako jednu ze vzácně ulovených potravin v sobotu večer před zavíračkou v Bernu. Koho by napadlo, že budou obchody tak brzy zavírat! A v neděli ani neotevřou! Kéž by taková kultura došla i k nám!

Počasí nám přeje, je krásně. Snídáme místní produkty, Zdenka pere první várku špinavého oblečení a my jdeme k vodě. Místním velmi oblíbeným sportem je sjíždění řeky Aare. Je to živá dopravní tepna. Jednosměrná. Je dravá, tyrkysová, krásná. My se koupeme v laguně, neb z ní máme respekt. Po určitém otrkání se to zkoušíme. A je to špica. Těžká a frajerská. Místní většinou naberou malý loďák, kam si hodí věci a nechají se unášet proudem až do Bernu. Rychlost je pak asi tak, jak když se běží. 

Balíme batůžek a na lehko jdeme mrknout do města. Je neděle a v centru poloprázdno. Švýcarský parlament nás na terase láká hraním šachu, ale je neúnosné vedro, na sluníčku to zkrátka nejde, je hodně přes 30 stupňů. Jdeme se schovat do středověkého města. Neskutečná podloubí, místní medvědí orloj, já jsem nadšen ze středověké architektury, včetně sklepů, říčky místo kanálu uprostřed hlavní městské třídy. Děti okukují obchody. Dojdeme až k Barengarten. Něco, jako medvědí příkop. Taková živá zoo ve svahu nad řekou (camp je mj. taky naproti zoo). U medvědů obědváme, Matoušovi spadne nůž do řeky. Honza se svléká a loví ho na dně mezi kameny. Bedlivě to sleduje místní security boy, ale blahosklonně zůstává jen u toho. 

Cestou zpět jdeme lesem, sledujeme majestátní meandr města z vnějšku. Krapet to připomíná Český Krumlov, jen větší, opravdovější a kultivovanější. Cestou džungle krokodýl s vodní tříští, Matojsus zkouší parkour. Obdivujeme veřejné lázně a welfare, který je veřejnosti z daní poskytován. Sjedeme ještě párkrát úseky řeky u kempu, Zdenka i Honza (samostatně) dojedou ještě další kilometr řekou s davem, hop z mostu, sprcha, večeře klobásky, sýry. 

V kempu děti řadí na šlapacích traktorech. 

Dobrou.