10. den - Glacier express, Bernina

Je sobota 6. 8. Čeká nás novodobý Orient express, sen všech zasvěcených vlakumilců. To je ledovcový vlak. Vyjíždíme z konečné na konečnou. Tedy trasa Zermatt-Davos/Chur-St. Moritz. Jde o nejpomalejší rychlík na světě. Samotná cesta 291 km překonává na své trase taktéž 291 mostů a přes nějakých 60 tunelů. Trvá to celé nějakých 8 hodin a cestou projíždíme tři kantony. Od samotného Matterhornu přes ledovcová sedla pod Alemattem a nejvýše položený tunel Furka pass kolem mladičkého Rýna, kde je takový místní Grand Canyon a ideální podmínky pro raft až po divoký a rozeklaný Graubinden s boháčským St. Moritzem. Na poslední chvíli se nám podařilo zablokovat poslední volná místa do vlaku. Jde o velmi prestižní záležitost a často bývají vlaky vyprodány. Lístky pro celou naši rodinu na takový výlet tímto vlakem v druhé třídě totiž přijdou na to, co obyčejný průměrný český plat. My však naštěstí za tento zážitek uvalili „jen“ nějakých pět tisíc za rezervaci 4 míst, neb děti do šesti bez nároku na sedadlo mít místenku nemusí. Zdenka s dětmi poblíž chytli místa v jednom vagónů na konci vlaku. Honza s Markem pak zhruba uprostřed, kousek od Sky baru, který dělil vlak první třídy s tou druhou. Naší druhou třidu obsluhovalo tuším šest lidí.

Vybavení panoramatickými okny, gravírování dřevěnými výplněmi a u každého stolku světla tvaru ledovce…

Společnost zde byla opravdu vybraná a i diskuse zajímavá a rozhodně stála za to. Australský pár důchodců, bývalý ředitel tamní pobočky Deloitte a indický kardiolog z L. A., taktéž čerstvý důchodce s rodinou. Mezi tématy bylo rozdělení společnosti- Zeman,Trump a staré pořádky, nebo vzdělání a liberální přístup. Popř. Švýcarský přístup k věcem, stavitelství, ekonomice, současná krize na Ukrajině, její ekonomické důsledky apod. Nebo Švýcarská rodina s jedním dítětem včetně babičky a dědy, která se nebála šampaňského a jídla v takovém vlaku. Nechyběli mladí cestovatelé s Interrail pasem z Berlína, se kterými jsme, samozřejmě, nezapomněli probrat bytovou otázku v jejich městě.

Od rána bylo krásně. Zase jsme měli štěstí a výhledy byly nezapomenutelné a nikde nezavazely mraky nebo mlha. Nám dospělým cesta utekla celkem rychle, děti měly tablet a poslouchaly Glacier express rádio.

V 17:37 přijíždíme do Svatého Mořice, vyhlášeného horského střediska. Po chvilce u místního jezera se rozhodujeme, kde přespíme. Honza jde ještě nakoupit - utratit poslední franky, protože zítra budeme už v Itálii. Nasedáme do dalšího vyhlášeného vlaku – Bernina express a míříme přes sedlo Bernina pass (2300 m.n.m.) kolem Piz Bernina (4100 m.n.m.) a krásného ledovcového jezera Lago Di Bianco s místní Lochnesskou v sedle. Z vlaku vidíme mnoho stanovacích míst v divoké přírodě, ale na konec volíme přístřešek kousek od zastávky Cavaglio. Je tam velký open air festival, který slyšíme až do rána. Spíme pod skálou v takovém dřevníku, který děti pomohou uklidit a dřevo přeskládat. Pod námi je ve skalní puklině vodopádek ve tvaru srdce. Spíme tak na divoko a je to to správné letní dobrodružství.