Balíme

Balení je velmi nudná záležitost, tudíž je v naší rodině zvykem balit se až na tu nejposlednější chvíli. Já sama jsem sice začala o pár týdnů dříve, ale vzhledem k menšinovému přesvědčení o užitečnosti přípravy předem, se na to příště též nejspíš vykašlu. Ještě dnes ráno (v den odjezdu) jsem měla splín, neb jsem si vysnila, že v den odjezdu už budou všechny batohy nachystané, my se pouze vykoupeme, dojíme zbytky, dáme si rybíz ze zahrady a kafe a vyrazíme s předstihem přes Tišnov a Brno do Vídně, abychom s jistotou stihli noční vlak do Berlína... Zpětně viděno, improvizace v takovýchto případech už není pro mě, ale nebýt tvůrčího a flexibilního přístupu zbytku rodiny, byla by z nás taková ta normální rodinka. Nechávám na čtenáři, zda je to pozitivní, či negativní konotace ;)

                                                                                 Pannenka

Jako vždy jsem se balil na poslední chvíli🤯.

Balil jsem si co nejúsporněji. Bylo to potřeba ,protože by se mi to jinak nevlezlo do batohu. Bohužel se mi předtím na táboře rozbil spacák ,takže jsem si vzal jiný.

 Vzal jsem si s sebou NOŽÍK protože každý táborník ho musí mít.

Matojsus 

Balení je o naplnění,lépe spíš však přiblížení snových plánu do reality. Ano a v našem podání to bylo krapet utrpení. Úspěšně sehnat a natlačit vše potřebné pro šest na 🌙, tedy měsíc cesty, tj. 2+4 (děti věkem 11,9,4,0;), do pár batohů vyžadovalo dost sil. Zvlášť za běžného provozu,práce a situace,kdy vám hostilní společnost O2 na čtyři dny vypne internet. Dodělávat resty ve vlacích, po nocích, to bude paráda. Takže jo. Co máme,máme a vyrážíme. Konečně juch a začíná cestovní ruch!  

Tatus